Humor je soľou života. K. Čapek

HUMOR Umenie LXV. - PANDÓRA - kreslený vtip + komentáre

18. dubna 2018 v 8:11 | Dzoba Ján
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jano Jano | 18. dubna 2018 v 8:19 | Reagovat

Pandóra alebo Pandora (starogr. Πανδώρα – Pandóra, názov je odvodený z πᾶν „všetko“ a δῶρον „dar“; lat. Pandora) bola v gréckej mytológii manželkou Titana Epimétea. Je známa predovšetkým tým, že priniesla svetu zlo a utrpenie. Bola matkou Pyrrhy, ktorá neskôr s manželom Deukaliónom založila po potope sveta nový ľudský rod.
John William Waterhouse - Pandora

Keď Prométeus dal ľuďom oheň, ktorý ukradol bohom, a naučil ľudí rôzne zručnosti a vedomosti (napr. remeslá, písať a počítať, ale aj liečiť choroby), viedli taký šťastný život, že sa až prestali báť bohov.

Najvyšší boh Zeus sa preto rozhodol zoslať na ľudí zlo a tak nariadil, aby Hefaistos, božský kováč, vytvoril z hliny a vody dievča, kráse ktorej nik neodolá. Keď ten tak učinil a Zeus jej vdýchol život, bohovia dievčinu pomenovali Pandora, čo znamená „Obdarovaná všetkými darmi“, a podľa Diovho príkazu jej venovali nielen dary veľkorysé, ale aj neblahé, ktorých sa bohovia radi zbavili: bohyňa Aténa ju naučila ženským prácam, Afrodita jej vdýchla ľúbostnú túžbu, Hermés ju obdaroval zvodnosťou, ľsťou a klamstvom, iní bohovia jej prepožičali krásu, ľúbeznosť a zvodnosť. Všetky dary boli dobre uzavreté v pevnej skrinke. Boh Hermés Pandoru doviedol na Zem a ponúkal ju za ženu Prométeovi, ten však odmietol a varoval aj svojho brata Epimétea, aby nebral všetko, čím bohovia obdarúvajú. Zaľúbený Epiméteus však neposlúchol a zobral si Pandoru za ženu.

Netrvalo dlho a Pandora otvorila skrinku (podľa jednej verzie preto, že ju k tomu Epiméteus donútil, podľa druhej z vlastnej zvedavosti); všetky tie trápenia, strasti a choroby boli uvoľnené medzi ľudí. Pandora veko skrinky rýchlo zatvorila, ale to už v nej na samom dne zostala iba nádej.

Odkaz tohto mýtu pretrváva do dnešných čias - Pandorina skrinka zostáva symbolom zhubného daru a uvoľneného zla.

Pandora je starobylý mýtus, známy v niekoľkých odlišných verziách. Bol interpretovaný mnohými spôsobmi (Homér, Sofokles). V najstaršej známej boli v skrinke skryté len dobré dary, po otvorení sa však postrácali a preto na svete zostalo len zlo (okrem nádeje, ukrytej na samom dne skrinky).

2 Jano Jano | 18. dubna 2018 v 8:20 | Reagovat

Pandóra (latinsky Pandora, řecky Πανδώρα) byla v řecké mytologii manželkou Titána Epiméthea. Je známá především tím, že přinesla světu zlo a utrpení. Byla matkou Pyrrhy, která později s manželem Deukaliónem založila po potopě světa nový lidský rod.

Když Prométheus dal lidem oheň, ukradený bohům, lidé se od něho naučili různá řemesla i umění a žili šťastně, až se to bohům přestávalo líbit.

Nejvyšší bůh Zeus proto nařídil, aby Héfaistos, božský kovář, vytvořil z hlíny a vody dívku, jejíž kráse nikdo neodolá. Bohové jí dali jméno Pandóra, to znamená „Obdarovaná všemi dary“ a dali ji bohaté a velkorysé dary - bohyně Athéna ji naučila ženským pracím, Afrodíté jí vdechla milostnou touhu, Hermés ji obdaroval svůdností, lstí a lží, jiní bohové jí propůjčili krásu, líbeznost a svůdnost. Mezi dary byly však i takové, kterých se bohové pro jejich zhoubnost rádi zbavili. Všechny dary byly dobře uzavřeny v pevné skříňce.

Bůh Hermés ji dovedl na zem a nabízel ji za ženu Prométheovi, ten však odmítl. I svého bratra Epiméthea varoval, aby nebral všechno, co bohové dávají. Ale Epimétheus neposlechl a vzal si ji za ženu.

Netrvalo dlouho a Pandóra splnila příkaz bohů: otevřela skříňku (buď proto, že ji k tomu Epimétheus přiměl, nebo z vlastní zvědavosti); všechny ty bědy, svízele a nemoci se rozletěly do světa. Pandóra víko skříňky rychle zavřela, ale to už v ní na samém dně zůstala jedině naděje.

Odkaz tohoto mýtu přetrvává do dnešních časů - Pandořin pithos zůstává symbolem zhoubného daru a uvolněného zla.

3 Jano Jano | 18. dubna 2018 v 8:26 | Reagovat

Pandóra bola manželkou Titána Epiméthea, kt. Prinieslo na svet zlo a utrpenie. Majú len pol pravdy misogynovia, keď hovoria, že Pandórin príbeh je mýtickým vyjadrením známej skutočnosti, že všetko zlo na svete pochádza od ženy. Celou pravdou však je, že Pandóra bola len prostredníčkou, po ktorej poslali zlo na svet sami bohovia. Tým sa mení ľahký vtip na vážnu myšlienku, vyslovenú gréckou ľudovou múdrosťou hádam už pred troma tisícročiami, keď Titán Prométheus, priateľ a ochranca ľudstva, naučil ľudí používať oheň, vyrábať nástroje, obrábať pôdu, stavať domy, liečiť choroby, a potom aj čítať, písať a rátať, nastal na svete šťastný život. Ľudia sa stali rozumní a takí mocní, že sa prestali báť bohov. To sa, pravda, znepáčilo najvyššiemu bohu Diovi; zahubiť ich už nemohol, hoci si to pôvodne želal, a tak sa rozhodol zoslať na nich zlo, aby im aspoň strpčil život. Rozkázal bohu Héfaistovi, aby zhotovil z hliny a vody krásnu dievčinu, vdýchol do nej život a požiadal ostatných bohov, aby ju bohato obdarovali. Bohovia boli veľkorysí a okrem vzácnych darov jej dali aj také ktorých sa chceli zbaviť. Zeus dal dievčine meno Pandóra („Obdarovaná všetkými darmi“) a rozkázal bohu Hermovi, aby ju aj s týmito všetkými darmi, uzavretými do pevnej skrinky, odviedol na svet k Prométheovmu bratovi Epimétheovi. Diovo želanie sa splnilo: Epimétheus sa do Pandóry zaľúbil a bez ohľadu na Prométheovo varovanie sa s ňou oženil. Pandórina osudná skrinka neostala dlho pod zámkom. Ako ju otvorili, o tom sú dve verzie; podľa jednej prehovoril na to Pandóru Epimétheus, podľa druhej ju Pandóra otvorila zo zvedavosti sama. Ale tak či onak, len čo nadvihla jej veko, okamžite z nej vyleteli všetky biedy, zlá, choroby, utrpenia, útrapy a rozleteli sa po svete. Pandóra veko rýchlo zavrela, ale v skrinke ostalo len to, čo zlá a utrpenia zatlačili na samé dno: Nádej.-----

Takto spracoval starý mýtus o Pandóre v 8. alebo 7. storočí pred n. l. Hésiodos a tak to po ňom opakovali starovekí i novovekí básnici; takto zobrazovali Pandóru a jej skrinku umelci na vázach, reliéfoch a sochách skoro päťadvadsať storočí. Až Goethe sa rozhodol (na jar 1806 v Karlových Varoch), že tento mýtus pozmení: dal sa do práce na „slávnostnej hre“ Pandora, a v jej druhom diele mala vystúpiť zo skrinky aj nádej; vieme o tom však len z jeho poznámok, lebo tento druhý diel už nenapísal.

Tak ostala pandorina skrinka v povedomí ľudstva i naďalej len symbolom zhubného daru a semeniska zla.

4 Jano Jano | 18. dubna 2018 v 8:36 | Reagovat

Báj - Pandorina skrinka (Pandóra) Pandóra bola manželkou Titána Epiméthea, ktorého prinieslo na svet zlo a utrpenie. Hovorí sa, že Pandórin príbeh je mýtickým vyjadrením známej skutoènosti, že všetko zlo na svete pochádza od ženy. Ale... Pandóra bola len prostredníčkou, po ktorej poslali zlo na svet sami bohovia a to už nie je svojvôľa, stáva sa to vážnejším a serióznejším (na skúmanie príčiny a účinku s dôsledkami a následkami). Takto spracoval starý mýtus o Pandóre v 8. alebo 7. storočí pred n. l. Hésiodos a tak to po čom opakovali starovekí i novovekí básnici; takto zobrazovali Pandóru a jej skrinku umelci na vázach, reliéfoch a sochách takmer dvadsaťpäť storočí. Už starogréckou múdrosťou v bájach bolo vyslovené, že Titán Prométheus, priateľ a ochranca ľudstva, naučil ľudí používať oheň, vyrábať nástroje, obrábať pôdu, stavať domy, liečiť choroby, čítať, písať a rátať... tak nastal na svete šťastný život. Ľudia sa stali rozumní a zároveň mocní až tak, že sa prestali báť bohov. To sa samozrejme znepáčilo najvyššiemu bohu Diovi, rozhodol sa zoslať na ľudí zlo, aby im aspoň strpčil život, keď ich už nemohol zahubiť, aj keď si to želal. Rozkázal bohu Héfaistovi, aby zhotovil z hliny a vody krásnu diečèinu, vdýchol do nej život a požiadal ostatných bohov, aby ju bohato obdarovali a bohovia pri svojej ve¾korysosti jej okrem vzácnych darov dali aj tie, ktorých sa chceli zbaviť. Zeus dal dievčine meno Pandóra („Obdarovaná všetkými darmi“) a rozkázal bohu Hermovi, aby ju aj s týmito všetkými darmi, uzavretými do pevnej skrinky, odviedol na svet k Prométheovmu bratovi Epimétheovi. Diovo želanie sa splnilo: Epimétheus sa do Pandóry zaľúbil a bez ohľadu na Prométheovo varovanie sa s ňou oženil. Pandórina osudná skrinka neostala dlho pod zámkom. Ako ju otvorili, o tom sú dve verzie; podľa jednej prehovoril na to Pandóru Epimétheus, podľa druhej ju Pandóra otvorila zo zvedavosti sama. Ale tak či onak, len čo nadvihla jej veko, okamžite z nej vyleteli všetky biedy, zlá, choroby, utrpenia, útrapy a rozleteli sa po svete. Pandóra veko skrinky síce rýchlo zatvorila, ale v skrinke zostalo len to, čo zlá a utrpenia zatlačili na samé dno, teda Nádej.

5 Jano Jano | 18. dubna 2018 v 8:38 | Reagovat

Epimétheus (řecky Ἐπιμηθεύς, latinsky Epimetheus) je v řecké mytologii Titánem. Byl synem Titána Íapeta a Klymené, dcery Titána Ókeana.

Jeho bratry byli Atlás, Prométheus, a Menoitios. Epimétheus byl otcem Pyrrhy, pozdější manželky Deukalióna.

Když jeho bratr Prométheus dal lidem oheň, ukradený bohům, lidé se od něho naučili různá řemesla i umění a žili šťastně, až se to bohům přestávalo líbit. Nejvyšší bůh Zeus proto nařídil, aby Héfaistos, božský kovář, vytvořil z hlíny a vody dívku, jejíž kráse nikdo neodolá. Bohové jí dali jméno Pandóra a obdarovali ji dary, mezi nimi však také nemocemi, bědami, zlem a jinými neřestmi.

Bůh Hermés ji doprovodil na zem k Epimétheovi, kterého Prométheus varoval, aby nebral všechno, co bohové dávají. Ale Epimétheus neposlechl a vzal si ji za ženu. Netrvalo dlouho a Pandóra splnila příkaz bohů: otevřela skříňku s jejich dary a všechny ty bědy, svízele a nemoci se rozletěly do světa. Na dně skříňky zůstala jedině naděje.

6 Jano Jano | 18. dubna 2018 v 8:41 | Reagovat

Epimétheus byl jedním ze čtyř bratrů, jeho sourozenci se jmenovali Atlas, Prométheus a Menoitios. Epimétheus měl také dceru Pyrrhu (později se stala manželkou Deukalióna).

Když jeho bratr Prométheus ukradl bohům oheň a dal jej lidem, tak právě Epimétheus naučil lidstvo různá řemesla. Bohům se však nelíbilo, že se lidem žije dobře, a tak Zeus nařídil, aby Héfaistos vytvořil z hlíny a vody dívku, jejíž kráse nikdo neodolá. Dívka se jmenovala Pandóra a bohové ji vybavili i dary. Mezi dary byly však také nemoce, zlo a jiné špatné věci. Bůh Hermés doprovodil dívku k Epimétheovi, kterého Prométheus varoval, aby nebral vše, co bohové dávají. Epimétheus ale bratra neposlechl a vzal si Pandoru za ženu.

Pandora následně otevřela svoji skříňku s dary. Na dně skříňky zůstala jen naděje, vše ostatní se dostalo do světa.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama